FISHERMENSTRAIL 2025

Rybářská stezka /Rota Vicentina nebo Fishermens trail = pobřežní dálkovka v 226,5 km v 13 etapách, oficiálně od São Torpes u Sines do Lagos.

Lze jít oběma směry. Oficiální trasa je popsána ze severu na jih, já se rozhoduji jít opačně.

Moje stezka vede skrz takový trojuhelník, vycházím z mého milovaného Sagrese na jihozápadě Portrugalska, po 5ti dnech dorazím do vesničky Zambujeira do Mar, odkud se busem dostanu zpět na pobřeží Algarve do městečka Lagos a odtamtud pokračuji směr Sagres.

Cesta vede po úzkých pěšinkách po útesech, během dne ale cesta často odbočí i do vnitrozemí, tato část je sice malinko nudnější, ale výhodou je, že kilometry odsejpají a v okamžiku, kdy se cesta vrátí zpět k pobřeží, mám spousty času fotit, kochat se a dojímat nad krásnou Světa. Hodně písku, ještě více větru od oceánu a neskutečně zážitků. Fyzicky malinko náročnější, i když převýšení je malé.

1.DEN

První den si nechávám na přejezd z Lisabonu do Sagrese včetně nejkrásnějších spotů na Algarve, Beach Castelejo. Nádherná divoká pláž, která je v létě obklopená surfaři. Dneska bez lidí, bez surfařů, bez aut na parkovišti. Jen já, vítr, vlny a oceán. Vyhlídka Miradouro de Cordoama. Velké wow.

2.DEN - Sagres - Vila do Bispo (první den na treku)

Probouzím se do zataženého dne, ale hned po ránu mě čeká výborná káva v kavárně Picnic Sagres (kavárna dle CoffeeTrip). Hned vedle kavárny je velký supermarket, kde jsem plánovala koupit jídlo na celý den, ale ejhle obchod zavřený, uvnitř probíhaly čistící práce. Přes celý Sagres se mi již nechtělok tak jsem v kavárně koupila dvě suché housky s tím, že do večera s nimi, s jedjním kaki z předešlého dne a s jedním power barem snad nějak vydržím. Cesta nádherná podél pobřeží, útesů, překrásných míst k pozorování vln, surfařů a ticha. Maják Cabo de São Vicente byl zavřený (asi je po sezóně), nevadí, výhledy jsou krásné i z okolních skalisek. Cesta RV pokračuje po kamenech, pískem až k pláži Praia do Telheiro. Sestup k pláži je trochu krkolomný, ale dá se. Nebýt jedné velké vlny, která smetla mě, batoh, boty, lahev i trekové hůlky.. Vše jsem naštěstí rychle posbírala kromě jedné trekové hůlky, ta skončila v hlubinách oceánu.. A to je teprve první den. Voda i písek se dostaly všude do věcí, tak večer v Casa Mestre se pokouším dostat písek a sůl ze ze všech věcí. Casa Mestre je moc milé ubytování plné barev se sdílenou kuchyní a krásnou terasou přímo v centru městečka Vila do Bispo.

Trasa, cestou pláž Praia do Telheiro, 25 km včretně Majáku v Sagresi

3.DEN - Vila do Bispo - Carrapateira (druhý den na treku)

První úsek z Vila do Bispo je celkem jednotvárný, pár kilometrů trvá než mě opět pohltí krása pobřeží. Téměř celý den je zataženo s deštěm a na tu chvilku, co sluníčko vysvitne, příroda čaruje, neskutečné krásy oceánu v kontrastu s barevností skal. Jsem vděčná i za tu jednu hůlku co mě zbyla, na strmá stoupání a klesání se hodí. Obvykle potkávám menší skupinky kolemo poledne na půli cesty. Počasí se zlepšuje krátce před vesničkou Carrapateira, tak si nemohu ujít dřevěné lávky a vyhlídky s výhledem na oceán a na pláž Praia do Amado na straně jedné a na pláž Praia do Bordeira na straně druhé, nádherná pláž s písečnými dunami, která je součástí přírodním parku Parque Natural do Sudoeste Alentejano e Costa Vicentina. Řeka Ribeira da Bordeira se tu vlévá do moře – vytváří lagunu vhodnou i na koupání. V městečku je maličkatý obchůdek, ale něco k večeři i na snídani se tu najde. Ve vesničce moc lidí není, ale pokud někoho potkám, je to dálkař. Všichni jsou moc milí. Moc příjemné ubytování v Pensao das Dunas. 

Trasa, 25 km

4.DEN - Carrapateira - Vale da Telha/ Arrifana (třetí den na treku)

Ubytko opouštím mezi prvními krátce po 7 hodině, pomalu svítá, již z dálky slyším bouřící oceán, nad dlouhou pláží Praia do Bordeira se drží tajuplná mlha, první část dnešní etapy vede po této dlouhé pláži než začne stoupat skrz skály více do vnitrozemí. Dneska je to hodně o chůzi v písku, tak to šlo pomaleji než bych si představovala. Po 7 km se cesta napojuje paralelně na cyklostezku, tak to začíná více odsejpat. Po pár kilometrech opět více do divočiny s výhledy na divoké pláže se špatným přístupem k oceánu, ale pohled z výšky je mnohy lepší než sejít k oceánu. Pláž Arrifanu jsem původně neměla v plánu, ale bylo to výborné rozhodnutí. Konečně zouvám botky a ulevuji unaveným nohám. Nad pláží mám štěstí na parádní kavárnu / bistro Sea You Surf Cafe. Po pár dnech moc dobré latté machiato. Po necelé hodině docházím přes městečko na moc pěkné ubytování Aljezur Villas v části Vale da Telha, mini obchůdek téměř za rohem. Večeře bude.

Trasa: 28 km

5.DEN - Vale da Telha (Arrifana) - Praia de Odeceixe Mar/u Aljezuru (čtvrtý den na treku)

Vyrážím ještě za tmy, dnešní úsek je dlouhý a podle oficiálních stránek Rota Vicentina je tento úsek označený jako "těžký". První úsek do městečka Aljezur je nekonečný. Je neděle, celé městečko ještě spí, cesta pokračuje pod Castelo de Aljezur a šotolinovou cestou mě dovede do městečka Rogil, kde dokupuji jídlo a začíná zábavnější část dnešní etapy. Za pár kilometrů už je oceán na dohled a víceméně se od oceánu do konce dnešní cesty nevzdálím. Bouřící oceán je slyšet několik kilometrů daleko, žádné podcasty, žádná hudba do uší, léčivé je pro mě ticho, vůně borových hájů, slaný vzduch a rozbouřené pobřeží. Poslední kilometry jsou opět hodně v písku, ale tím, že se již blížím k cíli, nespěchám, tak se jde vlastně moc hezky. Pořád čekám, zda nepříjde nějaké šplhání po útesech, ale nic takového se nekoná. Dnešek končím na pláži Praia de Odeceixe Mar, kde kotvím v pokojíku s výhledem na oceán - Casa Dorita.

V písečných dunách se hojně vyskytují aromatické keře, jako je jalovec, keřovitá smilka, kafrový tymián (endemický pro toto pobřeží), levandule a rozmarýn. Ach, ta vůně.

Trasa: 27 km

6.DEN - Praia de Odeceixe Mar - Zambujeira do Mar (pátý den na treku)

Ubytko bylo včetně snídaně, óóó to je více než příjemné. Od rána ale prší, takový ten jemňouký deštík, který vleze úplně všude. Musím obejít řeku Rio Seixe, kdyby se řeka dala přebrodit, ušetřila bych si dlouhých 8 km po asfaltu. Dneska je to mentálně náročnější, téměř celou cestu prší, bořím se v dunách, bolí mě nohy od puchýřů, který mě trápí již několikátý den. Ale ty výhledy i přesto, že je zataženo a bouření oceánu, za tu dřinu a nepohodlí stojí. Také bylo pár strmých úseků po kamenech. Ta jedna trekovka mě dneska hodně zachraňovala. Krátce před Zambujeira do Mar nádherná pláž, ale dneska nějak nemám energii se šplhat dolů, i když oceán by unaveným nožkám pomohl. Ke konci cesty se i malinko klube sluníčko, tak do cíle dnešní etapy se jde opět zvesela.

Ubytuji se v skromném pokojíčku Sunset Beach House se sdílenou koupelnou a kuchyní. Pokojík bez okna, ale jsem ráda, že jsem v suchu a teple. Největší úlovek dne bylo, že jsem sehnala náplasti na zničené nohy.

Touto etapou končí má cesta na z jihu na sever.

Trasa: 27 km

7.DEN - Lagos - Luz (šestý den na treku)

Ranní svítání na divokém pobřeží Zambujeira do Mar bylo překrásné.

Během dopoledne jsem se přesunula busem do Lagose. První kroky vedly do kavárny podle Coffee Tripu, Je to krása na chvilku posedět, popíjet kávu a pozorovat portugalský local life.

Nakoupila jsem si vodu, 2 jablka a hurá na pobřeží. První část hodně turistické po chodníčcích - Ponta da Piedade Boardwalk s krásnými výhledy na oceán. Po pár kilometrech narazím na dlouhou pláž Praia do Porto de Mós, Rybářská stezka vede nad útesy nad touto pláží a ty výhledy, to je sen. A když vysvitne slunce správným směrem, barvy oceánu jsou neskutečné. Po 20 kilometrech mě vítá městečko Luz s klidným místem na svlažení unavených nohou. Ubytuji se v báječném apartmánu Casa da Luz.

Trasa, 23 km včetně ranního toulání po pobřeží Zambujeira do Mar

8.DEN - dvě části: Luz - Salema + Sagres - Praia do Barranco - Sagres (sedmý den na treku)

Dle předpovědi platí žlutá výstraha pro oblast Faro (jižní Algarve) kvůli dešti, větru a mořským vlnám,zejména v odpoledních hodinách. Vyrážím ještě za tmy před 7 hodinou ráno. Ani obchod nestíhám, snídaně počká. Počasí vypadá milosrdně, barvy dnešního rána jsou úchvatné, východ slunce odrážející se do barevných skal a útesů. Je znát, že oceán je divočejší než minulé dny, ale nic extra dramatického. V Burgau zvládám rychlý nákup v obchodě a dokonce ranní kávu se sladkým šnekem. Rybářskou vesničku Burgau označují místní jako portugalské Santorini, bílé domky zasazené na útesu. Na místní pláži je znát, že i vítr má obrovskou sílu. Vymotávám se z vesničky a pokračují dále po Rybářské stezce až do Salemy

Trasa 1, 10 km

Místní dopravou popojíždím do Sagrese a odtum se vydávám na závěrečný úsek k pláži Praia do Barranco, počasí se ale horší, slunce se již schovalo nenávratně za mraky a fučí vichr z hor. Z útesů pozoruji neskutečné umění surfařů hluboko v moři.

Trasa 2, 13 km

Jsem u konce podzimního putování Rybářskou stezkou podél Atlantiku.

Dny plné slunce, větru, písku, deště a slaného vzduchu.

Kilometry podél nádherného pobřeží, nekonečných výhledů na oceán a chvíle, kdy překonávám vlastní pohodlí.

Cesta podél útesů, kde se oceán tříští o skály, a každý krok je hra s větrem, pískem i únavou.

Ale ten pocit svobody a klidu, když se zastavíš a díváš se na nekonečnost oceánu…

7 dnů a 178 km 🥾🌊

Děkuji Ti životě 💜.